Pod zkratkou COLREG jsou mezi námořníky po celém světě známá Mezinárodní pravidla pro zabránění srážek na moři (The International Regulations for Preventing Collisions at Sea). Vydala je Mezinárodní námořní organizace a vycházejí z mezinárodní úmluvy uzavřené mezi signatářskými zeměmi v roce 1972. ČSSR, coby právní předchůdce České republiky, k úmluvě přistoupila v roce 1977, kdy také úmluva nabyla platnosti a nahradila do té doby používaná mezinárodní pravidla z roku 1960.
Pravidla představují něco jako “dopravní předpisy” pro plavbu po moři a přilehlých vodních cestách a jejich nejdůležitější části by měl dobře znát i každý jachtař, který za plavby samostatně ovládá své plavidlo. Pojďme se tedy podívat na pravidla rozdělených do 5 základních částí, a co všechno tato pravidla obsahují.
Část A - všeobecná ustanovení
První část obsahuje obecná ustanovení o působnosti pravidel, o odpovědnosti za následky jejich případného neplnění a definice některých používaných termínů. Zde najdeme kromě jiného vymezení jednotlivých kategorií plavidel z hlediska jejich schopnosti manévrovat. Jedná se o plavidla se strojním pohonem, plachetnice a veslice, plavidla provádějící rybolov, plavidla s omezenou manévrovací schopností, neovladatelná plavidla, plavidla omezená svým ponorem a hydroplány.
Zdroj: Navionics
Část B - Pravidla pro plavbu a manévrování
Druhá část se týká pravidel pro plavbu a manévrování a je rozdělena do tří kapitol.
První z nich popisuje chování při plavbě lodí za jakýchkoliv podmínek dohlednosti. Ukládá povinnost neustálého vedení vizuálního a sluchového pozorování, definuje bezpečnou rychlost plavby, popisuje za jakých okolností dochází ke vzniku nebezpečí srážky a činnosti vedoucí k jejímu zabránění. Dále věnuje pozornost specifikům pohybu v úzké plavební dráze a popisuje požadavky na chování plavidel v systému rozdělené plavby.
Druhá kapitola řeší uvolňování cesty mezi plavidly ve vzájemném dohledu. Je přitom třeba zdůraznit, že COLREG nikde nehovoří o “právu přednosti”, ale vždy o povinnosti “uvolnit cestu” a pro plavidlo, kterému je cesta uvolňována, o povinnosti “udržovat kurz a rychlost” (pokud není z nějakého důvodu nutná jeho aktivní součinnost při zabránění srážce).
Definuje pravidla pro vyhýbání plachetnic (na základě polohy a orientace vůči směru větru), popisuje chování plavidel při předjíždění (předjíždějící nesmí ohrozit ani omezit předjížděného), vyhýbání plavidel plujících proti sobě (každé z nich provede úhybný manévr směrem doprava), křižování plavidel se strojním pohonem (pravidlo “pravé ruky”) a vzájemné povinnosti plavidel (definice hierarchie jednotlivých typů plavidel z hlediska jejich schopnosti manévrovat).
Oproti všeobecně rozšířenému přesvědčení, že plachetnice má vždy postavení plavidla, kterému je uvolňována cesta, se zde dočteme, že toto “privilegium” mají plachetnice pouze vzhledem k plavidlům se strojním pohonem bez dalších specifických vlastností. Všem ostatním plavidlům (tedy např. plavidlům s omezenou manévrovací schopností nebo plavidlům provádějícím rybolov) naopak plachetnice cestu uvolňuje!
Třetí kapitola se zabývá specifickými požadavky na chování plavidel při plavbě v podmínkách snížené dohlednosti (při zjištění plavidla na kolizním kurzu prostřednictvím radaru je třeba vyhnout se změně kurzu doleva nachází-li se druhé plavidlo před traverzem a změně kurzu směrem k druhému plavidlu, nachází-li se na nebo za traverzem).
Část C - Světla a znaky
Třetí část se detailně věnuje požadavkům na světla a znaky, které plavidla vystavují. Nejprve specifikuje jednotlivé typy světel (stožárová, boční, záďová, remorkérová, kruhová a záblesková) a technické požadavky na ně (dohlednost). Potom podrobně specifikuje pro jednotlivé typy plavidel a okolnosti, ve kterých se nacházejí, světla, případně denní znaky, které mají vystavovat.
Jedná se o komplexní systém jehož výklad je nad rámec rozsahu tohoto textu. Jeho alespoň základní znalost je ale nutnou podmínkou především při plavbě v noci nebo za snížené viditelnosti. Umožní totiž správnou identifikaci jednotlivých plavidel, jejich typu z hlediska manévrovatelnosti, vykonávaného pohybu (stojící nebo v pohybu), případně jeho směru a z toho vyplývajících požadavků na chování vlastního plavidla.
Část D - Zvukové a světelné signály
Čtvrtá část se zaměřuje na zvukové a světelné signály. Nejprve definuje jednotlivé termíny (siréna, krátký a dlouhý tón) a potom se věnuje jednotlivým kategoriím signálů (manévrové a výstražné signály, zvukové signály při omezené dohlednosti, signály pro upoutání pozornosti a tísňové signály). Jejich dobrá znalost (především pokud jde o zvukové signály při omezené dohlednosti) je opět nevyhnutelnou podmínkou bezpečné plavby za takových podmínek.
Poslední pátá část obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení a výjimky ze souboru pravidel a vzhledem k době, která uplynula od vstoupení pravidel v platnost, nemá dnes již významnějšího dopadu na každodenní námořní praxi.
Kompletní znění COLREGu naleznete na tomto odkazu.
Každému kapitánovi zároveň doporučujeme aplikaci COLREGs, ve které si zopakujete pravidla a zároveň si je můžete procvičit přes různé kvízy.
Jak je z tohoto stručného přehledu patrné, představuje COLREG komplexní a detailní systém pravidel pro plavbu po moři a přesto, že je primárně určen pro větší (obchodní, rybářská či vojenská) plavidla, jeho význam pro rekreační jachtaře je zásadní a jeho alespoň částečná znalost je nevyhnutelná pro zajištění bezpečnosti plavby. Jeho výuka je proto také zařazena do všech úrovní kapitánských kurzů pro velitele námořních jachet - viz např.Seatime