Kolem Istrie – Skrytý ráj prezidenta Tita

Když jsem před téměř dvaceti lety vyplul se svou nově opravenou plachetnicí Ferou, první týdny jsme trávili v mé asi nejoblíbenější oblasti Chorvatska - kolem Istrie a parku Brijuni. 

Istrie nabízí na svém západním pobřeží hned několik krásných historických měst a zajímavých míst. Od severu jsou to hlavně Poreč, Rovinj a Pula. Mimo pevninu můžete navštívit ostrovy a národní park Brijuni kde směruje naše dnešní cesta.

Historie Istrijského poloostrova je neuvěřitelně pestrá. Dodnes tu najdeme sídlo z doby bronzové, které bylo objeveno teprve v roce 1953 na kopci zvaném Monkodonja. To leží kousek východně od Rovinje a byly zde odkryty základy staveb a hradebních zdí. Některé zdi byly částečně zrekonstruované a vše prý velmi připomíná starověké Mykény v Řecku.

Dále byla Istrie dlouhou dobu součástí Římské říše, poté tu vládli Gótové, Byzantinci, Langobardi. V těžkých dobách nacházeli lidé z Istrie ochranu na opevněném ostrově v Rovinji, kde byly již v 7. století hradby. Ty byly nutné pro obranu před útoky chorvatských a saracénských pirátů. Po napoleonských válkách získali Istrii Habsburkové a stala se součástí Habsburské monarchie. Po první světové válce připadla Istrie Itálii, dodnes je většina měst na Istrii známá i pod Italským názvem. Po druhé světové válce připadla Istrie Jugoslávii a po roce 1991 se rozdělila na Chorvatsko a Slovinsko.

Popisovat města Poreč, Rovinj a Pula tu asi nemá moc smysl, všechny stojí za návštěvu a na Istrii je v každém městě dobře chráněný přístav nebo marína. Raději se rovnou přesuneme na národní park Brijuni.

Národní park zahrnuje souostroví 14 ostrovů, celková plocha parku, včetně okolních vodních ploch, je 36 km². Největší ostrov Veli Brijun je jediný, který lze volně navštívit s vlastní jachtou. Ostrovy Brijuni v historii žili stejně pestrým životem jako zbytek Istrie. Během první světové války byl ostrov ponorkovou základnou pro rakousko-uherské námořnictvo. Během druhé světové války, poté co se Itálie v roce 1943 vzdala, přišli Němci. Proto byly ostrovy bombardovány v roce 1945 - téměř všechny budovy v oblasti přístavu a přímořském letovisku Saluga byly zničeny.

Od roku 1947 se ostrovy uzavřeli pro návštěvníky, protože prezident Tito si je vybral jako jednu ze svých preferovaných rezidencí. Zbytky starých budov byly částečně zbourány, zčásti přestavěny a renovovány. Po Titově smrti (1980) se ostrovy staly národním parkem. Ostrov Veli Brijun je nadále využíván chorvatskou vládou pro státní recepce a jako letní sídlo chorvatského prezidenta.

Flora a fauna

Na ostrovech je velmi pestrá flora a fauna, nejdete tu približně 680 druhů rostlin, mnohé jsou na zbytku Istrie ohroženými druhy. Vedle různých původních středomořských druhů se zde daří dubovým lesům a jiným, dováženým stromum, jako jsou borovice, cedry, eukalyptus, jedle, sekvoje nebo cypřiš. Ve velkém jsou tu také vysazeny exotické rostliny jako palmy a kaktusy. Zvláštní atrakcí je takzvaný starověký olivovník, jehož stáří se uvádí přibližně na 1600 let! 

V severní oblasti Veliki Brijun byl v roce 1978 na oploceném areálu o rozloze 9 hektarů zřízen safari park. Můžete tu vidět slony, lamy, zebry, antilopy, somálské ovce, indické posvátné krávy i typické osly. Ostrovy Brijuni jsou opravdu zvláštní a určitě stojí za návštěvu.