Příliv a odliv je přirozenou součástí života všech lidí plavících se po moři nebo těch, kteří žijí v jeho blízkosti. Někde je to téměř nepozorovatelné, místy je to ale opravdu majestátní přírodní jev se spektakulárními projevy.
Pokud opustíme Středozemí a vydáme se do otevřenějších částí pobřeží v přímém kontaktu s oceánem stane se z nich pro nás jachtaře další významný faktor, který musíme zohlednit při plánování plavby. Musíme oceán “přesvědčit”, aby pracoval pro nás a nikoliv proti nám. Připravili jsme pro vás tedy sérii článků, které se na tyto jevy podívají podrobně z různých pohledů a pomohou vám pochopit jak fungují a jak s nimi v praxi pracovat.
Zdroj: istock
Světový rekord: největší výška rozdílu hladin mezi přílivem a odlivem se vyskytuje v zátoce Fundy v severovýchodní Kanadě a dosahuje až 17 metrů!
Jak vzniká příliv?
Ze školy si asi všichni pamatujeme, že vznik slapových jevů souvisí s Měsícem a jeho přitažlivou silou. Pojďme se ale na tento jev podívat trochu zblízka.
Měsíc obíhá okolo Země po mírně eliptické dráze a jeden oběh mu trvá přibližně 28 dní (“lunární měsíc”). To je také dobou, kterou trvá úplný cyklus jeho fází (nov, 1. čtvrť, úplněk, 3. čtvrť).
Na příliv a odliv má ale vliv také Slunce - je od nás sice podstatně dále než Měsíc, má ale mnohem vyšší hmotnost a díky tomu se dokáže prosadit. Ve výsledku odpovídá vliv Slunce asi 40% vlivu Měsíce. Pro úplnost dodejme, že vliv ostatních těles Sluneční soustavy je zanedbatelný.
Vzájemné postavení
Vzájemná konstelace Měsíce, Slunce a Země je základním faktorem určujícím průběh a intenzitu slapových jevů. Pro jednoduchost si představme Zemi, na které nejsou žádné kontinenty a je souvisle pokrytá oceánem o konstantní hloubce. Podívejme se na obrázek níže, kde jsou rozkresleny základní čtyři vzájemné polohy Měsíce a Země.
Gravitační síly Země, Měsíce a Slunce, které mají různou velikost, směr a orientaci se vektorově sčítají. Výslednice těchto sil pak působí na masy vody, které se v tomto zjednodušeném modelu mohou pohybovat po povrchu Země bez jakýchkoliv překážek.
Příliv i na odvrácené straně
Na obrázku níže si všimněme, že vzedmutí přílivu nastává nejenom na straně Země přivrácené k Měsíci, ale i na té odvrácené. Tato skutečnost není intuitivní a v mnoha jachtařských publikacích je ponechána bez dobrého vysvětlení.
Její příčina je přitom velmi jednoduchá. Měsíc totiž ve skutečnosti neobíhá okolo středu Země, jak si asi většina z nás na první pokus představí. Obě tělesa obíhají okolo svého společného těžiště. To se sice nachází uvnitř Země, ale nikoliv v jejím středu ale posunuté směrem k Měsíci. Tato skutečnost způsobuje, že na povrchu Země vzniká odstředivá síla, která je identická co do směru a velikosti s přitažlivou silou Měsíce ve středu Země, je ale opačně orientovaná. Ta má pak “na svědomí” vzedmutí přílivu i na opačné straně Zemského povrchu.
Eliptické dráhy
Nesmíme zapomenout ani na to, že dráhy Měsíce i Země nejsou kruhové, ale eliptické. To znamená, že se v čase mění vzájemné vzdálenosti těles a jejich rychlosti. Nejvyšší efekt z hlediska slapových jevů nastane v okamžiku, kdy tělesa budou co nejblíže u sebe a jejich rychlosti budou maximální.
V realitě je to vše samozřejmě mnohem komplikovanější. Na výšku přílivu má vliv mnoho dalších faktorů - kontinenty a tvar jejich pobřeží, řeky ústící do moře, tlak vzduchu a vítr, atd. Na to a mnoho dalšího se podíváme zase příště v dalším dílu tohoto malého seriálu.
Tento článek vznikl ve spolupráci se Seatime.cz. Pokud byste se chtěli dozvědět o přílivu a odlivu a o dalších věcech souvisejících s mořem a plachtami, podívejte se na nabídku našich přednášek a kurzů.
